|
|
Anketa - odpovdi osobnost
| 1. | Mají se zástupci občanských iniciativ zapojovat do činnosti politických
stran? Pokud ano, do jaké míry a jakou formou? |
| 2. | Považujete propojování těchto dvou oblastí na celostátní úrovni za prospěšné
/ nežádoucí a proč? |
| 3. | Jak hodnotíte Tmavozelenou výzvu, resp. pokus skupiny občanských aktivistů
získat podstatný vliv ve Straně zelených. |
14. 1. 2003 - Miroslav Kundrata (ředitel nadace Partnerství)
 1) Je přirozené, ze občansky angažované osobnosti ovlivňuji politiku spektrem lobovacích metod nebo i přejdou z neziskového sektoru do politiky. Pokud do politiky přejdou, měli by to udělat ale jasně a nemíchat příliš příslušnost k oběma typům institucí. Dříve nebo později se to pro jejich odlišnou povahu stane nevěrohodným.
2) Považuji za prospěšné, ze se někteří politici více opírají o zpětnou vazbu z nevládního sektoru nebo v něm hledají inspiraci pro uskutečňování společenských reforem. Propojování těchto oblastí je ale nevěrohodné.
3) Aby Strana zelených mohla využít potenciál, který v teto společnosti má, nutně potřebuje osobnosti, systematickou politickou práci na komunální i celostátní úrovni, jasnou strategii, využití zkušeností, ostatních evropských stran a peníze. Čas ji není příliš nakloněn, neboť má před sebou jen jedno volební období k prokázáni své akceschopnosti.
Na kandidátkách strany byla na komunální úrovni zvolena řada lidi, kteří mají potenciál stranu vést. Problémem zůstává, ze pro řadu z nich je stranická politická kariéra pořád nepřijatelná. Pokus o palácovou tmavozelenou revoluci mi vůbec nepřipadá šťastný, protože smrdí samolibostí a je veden z boku a z pozice lidi, kteří nenesou na trh vlastní kůži, ale snaží se manipulovat jiné.
miroslav.kundrata@ecn.cz
|
datum:
24. 1. 2003 autor: Jan Beránek
název: Vůbec se mi nelíbí závěrečná věta v odpovědi Miroslava Kundraty. |
K otázce, zda se představitelé občanských iniciativ mohou zapojovat do parlamentní politiky, se podrobněji vyjadřuji v polemice s Martinem Prokopem. Osobně si myslím, že ano, i když vítám, že jiní lidé vyslovují a hájí opačné názory. Vůbec se mi ale nelíbí závěrečná věta v odpovědi Miroslava Kundraty. ("Pokus o palácovou tmavozelenou revoluci mi vůbec nepřipadá šťastný, protože smrdí samolibostí a je veden z boku a z pozice lidí, kteří nenesou na trh vlastní kůži, ale snaží se manipulovat jiné.") Je útočná, nepodložená a manipulativní (i když sama obviňuje z manipulace jiné).
Nejde o žádnou "palácovou tmavozelenou revoluci". Předseda Strany zelených (SZ) Mirek Rokos Tmavozelenou výzvu zná a podporuje ji, coľ mj. zveřenil i v Lidových novinách a v dopise všem členům SZ. Je úplný nesmysl mluvit o "palácové revoluci", když na straně těch, kdo usilují o změnu, stojí i samotný "sultán". Je to nesmysl také proto, že tuto iniciativu vítá i mnoho členů SZ - dokonce většina těch, se kterými jsem zatím mluvil. Vzhledem k nulovému působení a neprůhlednému hospodaření Strany zelených na celostátní úrovni - tedy tomu, co chtějí autoři Tmavozelené výzvy napravit - se ostatně není čemu divit.
Iniciativa Tmavozelené výzvy se za nikým neschovává. Pět signatářů výzvy vystupuje autenticky a upřímně - Ondřej Liška je předsedou ZO SZ Brno-střed a zastupitelem za SZ, Saša Uhlová je předsedkyní ZO SZ Praha 1, Jan Beránek je předsedou ZO SZ Žďár nad Sázavou, Ivan Dejmal a Jakub Patočka jsou členy SZ. Všichni aktivně pracují na změnách, které je žádoucí v SZ prosadit - přípravě uceleného a kvalitního programu, zprůhlednění hospodaření, reformě sekretariátu. Nijak se netají svými plány a za svoji iniciativu nesou osobní odpovědnost. Jedním z konkrétních činů je zřízení internetových stránek www.zeleni.net, kde mohou zájemci najít důležité dokumenty týkající se Stany zelených i Tmavozelené výzvy, stejně jako se aktivně zapojit do diskusí a oslovit své "zelené" zastupitele.
Díky Tmavozelené výzvě vstoupily do SZ desítky známých osobností z ekologické a kulturní oblasti - chce Miroslav Kundrata tvrdit, že jsou všichni manipulátoři? Nebo že se naopak vžichni nechali zmanipulovat pěti autory Tmavozelené výzvy?
Na závěr mám ještě jednu poznámku. Věrohodnost nikoho se podle mne neodvozuje z úzkostlivého dodržování beztak již překonaných společenských kategorií a škatulkování. Důležitější je, zda dotyčná osoba nebo instituce jedná otevřeně, konzistentně a ve prospěch veřejného zájmu. Například proslulá nadace Hienricha Bölla je věrohodná, přestože je napojena na německou Stranou zelených. Naopak existují české nadace, které sice na žádnou politickou stranu napojeny nejsou, ale o věrohodnosti jejich působení lze pochybovat.
ODPOVĚDĚT |
|
|
|
|
|
