|
|
Anketa - odpovdi osobnost
| 1. |
Mají se zástupci občanských
iniciativ zapojovat do činnosti politických stran? Pokud ano,
do jaké míry a jakou formou? |
| 2. |
Považujete propojování těchto
dvou oblastí na celostátní úrovni za prospěšné / nežádoucí
a proč? |
| 3. |
Jak hodnotíte Tmavozelenou
výzvu, resp. pokus skupiny občanských aktivistů získat
podstatný vliv ve Straně zelených. |
  Zúčastněte
se i Vy ankety a pošlete nám svoje odpovědi
|
| 29. 1. 2003 – Jakub Kašpar (dříve ekologický novinář, dnes zaměstnanec Ministerstva životního prostředí) |
|
Myslím, že pokud se člověk, jenž „vyrostl“ v občanských iniciativách, tj. zná ze své vlastní praxe „nestranickou politiku“ či dopady té stranické do veřejného života, přesto přese všechno rozhodne pokusit se zapojit do stranického života, je to naprosto nezpochybnitelné a důležité rozhodnutí. A velmi pravděpodobně to může být i rozhodnutí pozitivní právě kvůli praktickým zkušenostem s důsledky (pozitivními i negativními) politiky politických stran.  celá odpověď
|
|
| 27. 1. 2003 – Daniel Vondrouš (státní úředník) |
|
Legitimní - byť poněkud zvláštní - je dokonce i výzva občanským aktivistům k alespoň pasivnímu členství v dané politické straně. Právě občanští aktivisté ovšem jistě dokáží sami zvážit, jak osobně zareagují na výzvu k přechodu do pasivity v barvách politické strany. Sám jsem přesvědčen, že přinejmenším působení ve vedení politické strany a veřejné vystupování jménem ekologické organizace se v jedné osobě slučovat nemají. celá odpověď
.
diskuse
[počet příspěvků: 1]
|
|
| 21. 1. 2003 – Marian Páleník občan a občanský aktivista, ředitel občanského sdružení |
|
Občanským aktivistou se nikdo nerodí. Nejde tedy o pokus občanských aktivistů, ale o pokus skupiny občanů ČR. Tohle "škatulkování" zavání jakousi formou rasismu. Občančtí aktivisté nejsou žádnou skupinou. (Mohli bychom najít další společné manipulativní charakteristiky: Pokus skupiny heterosexuálů, pokus skupiny bílých Čechů, pokus skupiny tmavookých.) celá odpověď
.
diskuse
[počet příspěvků: 1]
|
|
| 17. 1. 2003 – Petr Štěpánek (vedoucí projektu v o. s. Oživení; člen zastupitelstva na Praze 4) |
|
Ano, účast na práci politických stran občanů jednotlivců je žádoucí, ať se rekrutují z řad iniciativ nebo ziskového sektoru. Je pouze třeba dbát, aby nedocházelo ke křížených vysokých funkcí ve straně a v občanském sdružení.
celá odpověď
|
|
| 15. 1. 2003 – Vojtěch Kotecký (vedoucí programu Hnutí DUHA) |
|
| Obávám se jednoho nebezpečí. Stranické angažmá řady osobností může znamenat významný odliv lidí nebo jejich kapacity z občanské společnosti. Ekologickým organizacím se něco podobného v menším vydání stalo po nástupu Libora Ambrozka do ministerského křesla. Samozřejmě, silná zelená strana by na druhou stranu znamenala velký přínos pro občanskou společnost, ve svém důsledku třeba včetně přílivu lidí a kapacity. celá odpověď
|
|
| 14. 1. 2003 – Jiří Tutter (ředitel Greenpeace ČR) |
|
| Nemám výhrad, pokud se někdo velmi transparentně oddělí od občanské iniciativy, vstoupí do strany a poté, jako stranický politik, prosazuje své názory uvnitř této strany. Pak ale přestává byt čirým občanským aktivistou a začíná být straníkem. celá odpověď
|
|
| 14. 1. 2003 – Martin Mejstřík (senátor/ bez stranické příslušnosti) |
|
| Bylo by dobré, kdyby se politické strany naučily hlasu občanských iniciativ naslouchat. Ideální by bylo, kdyby s nimi aktivně spolupracovaly – občanské iniciativy jsou mnohem blíže “terénu” než stranické sekretariáty, vláda či parlament. Osobně se o to snažím a kontakt s občanskými iniciativami je pro mne velkým přínosem. celá odpověď
|
|
| 14. 1. 2003 – Miroslav Kundrata (ředitel nadace Partnerství) |
|
Je přirozené, ze občansky angažované osobnosti ovlivňuji politiku spektrem lobovacích metod nebo i přejdou z neziskového sektoru do politiky. Pokud do politiky přejdou, měli by to udělat ale jasně a nemíchat příliš příslušnost k oběma typům institucí. Dříve nebo později se to pro jejich odlišnou povahu stane nevěrohodným. celá odpověď
.
diskuse
[počet příspěvků: 1]
|
|
| 14. 1. 2003 – Fedor Gál (sociolog, majitel nakladatelství G plus G) |
|
| Už sám fakt, že se někdo občansky angažuje, je projevem zájmu o věci veřejné. Účast na činnosti politické strany je totéž. Aktivisté občanských iniciativ, kteří rezignovali na politiku, rezignovali taky na možnosti širšího praktického prosazování svých zájmů. Konflikt zájmů nastává v okamžiku, když politik propojuje svou činnost s lobbingem pro materiální zájmy konkrétní občanské iniciativy, má z toho politický prospěch. celá odpověď
|
|
| 14. 1. 2003 – Zuzana Drhová (ředitelka Zeleného kruhu) |
|
| Lidé z neziskového sektoru mohou být členy politických stran stejně jako podnikatelé, úředníci, učitelé a další. Vstupem do politické strany však přicházejí o politickou nezávislost (která může být pro práci v občanských iniciativách cenná) a tomu musí přizpůsobit své další působení v občanských iniciativách – asi těžko lze mít významné postaveni v obou těchto táborech. celá odpověď
|
|
| 14. 1. 2003 – Ivan Dejmal (předseda sdružení Společnost pro krajinu; člen Rady vlády ČR pro lidská práva) |
|
Propojování všech forem veřejného života je jev principiálně žádoucí. Konkrétní výsledek však vždy závisí na aktérech. Spojením dvou volů vzniká prospěch pouze, pokud jde o tažná zvířata. Na druhé straně spolupráce lidí,
kteří cítí, že patří k sobě a mají společný cíl, je vůbec předpokladem úspěchu. celá odpověď
|
|
| 14. 1. 2003 – Bohuslav Blažek (sociální ekolog) |
|
| Nelíbila by se mi byť jen morálně povinná řehole, že žádný zástupce občanských iniciativ se nesmí jakkoli zapojovat do činnosti politických stran, jaká platí jakožto norma například pro presidenty. celá odpověď
|
|
|
|
|
