14. 1. 2003 - Martin Mejstřík (senátor/ bez stranické příslušnosti)
1) Domnívám se, že mají. Bylo by dobré, kdyby se politické strany naučily hlasu občanských iniciativ naslouchat. Ideální by bylo, kdyby s nimi aktivně spolupracovaly – občanské iniciativy jsou mnohem blíže “terénu” než stranické sekretariáty, vláda či parlament. Osobně se o to snažím a kontakt s občanskými iniciativami je pro mne velkým přínosem. (Možná proto, že nejsem straník...)
2) Otázce moc nerozumím. Pokud je myšlena tak, zda by občanské iniciativy měly či neměly vstupovat do politických stran, domnívám se, že neměly, ale to je věc svobodného rozhodnutí jejich členů, představenstva, nebo skupin uvnitř těchto iniciativ. Z vlastní zkušenosti ale vím, že to není příliš vhodný model. Domnívám se, že by se tyto dvě roviny měly rozlišovat. Přímé propojení s politikou se nakonec takové iniciativě přímo, nebo nepřímo, vymstí.
3) Je to naprosto legitimní věc. Vzpomínám si, že po výzvě Děkujeme, odejděte! přišla jedna skupina sympatizantů s tím, že bychom všichni signatáři (cca 200 tisíc lidí) měli vstoupit do ODS. Možná jsme to měli udělat, kdo ví. Problém je jenom jeden – Brandýská iniciativa může zásobovat politickou scénu výraznými osobnostmi a je dobře, že se o to pokouší, sama by však měla zůstat vně přímé politiky, jinak ztratí potřebný odstup. Pokud chce skupina lidí z okruhu této výzvy změnit poměry ve Straně zelených, zdá se mi to chválihodné, ale smysl Brandýské výzvy byl trochu jiný a bylo by škoda se původního úmyslu vzdát. Ale to se asi neděje a i kdyby, vše, co jde odspodu, z vnitřního pocitu občanů, že je třeba “něco dělat”, měnit věci k lepšímu, je dobré. A přeji všem takovým nadšencům, aby jim jejich chuť vydržela.
mejstrik.m@volny.cz
|