15. 1. 2003 - Vojtěch Kotecký (vedoucí programu Hnutí DUHA)
1) Pokud se ptáte na obecné pravidlo, nevidím pro něj žádný důvod. Je privátní věcí každé ekologické organizace, každé humanitární nadace, iniciativy nebo spolku, ale i každých novin, každé odborové centrály a každého jednotlivce, zda a nakolik se hodlají angažovat v politických stranách. Vyhlašovat nějaký kodex dobrého neziskového sdružení by bylo bezesporu absurdní.
Třeba Hnutí DUHA prosazuje kvalitní ekologická opatření do programů i agendy hlavních politických stran. Účastníme se proto například debat příslušných stranických komisí nebo připravujeme podklady či argumenty pro interní politické diskuse. Těžko si ale dovedu představit, že bychom se aktivně účastnili běžného stranického života – řekněme třeba podpořili některého kandidáta na předsedu Unie svobody.
2) Mezi světem občanské společnosti a světem politických stran přirozeně určitý průnik je a vždy bude, podobně jako mezi světem politiky a světem médií. Společně se přece účastní veřejného života, diskusí ve společnosti, řešení problémů a rozhodování o nich. Každý – občanské sdružení, politická strana, noviny, odbory – v ní má svoji vlastní roli a funguje odlišným způsobem.
Záleží proto na osobním rozhodnutí. A samozřejmě je na každé organizaci, spolku, nadaci nebo iniciativě, zda svým zaměstnancům a dobrovolným spolupracovníkům stanoví nějaká interní pravidla. Asi není dobrý nápad svým ředitelem jmenovat předsedu politické strany, protože se o svoji nejvýraznější tvář budete na veřejnosti dělit s jeho partají. Asi si budete chtít pojistit, aby nedošlo ke konfliktu zájmů, kdyby třeba straník připravoval pro organizaci, kde pracuje, hodnocení volebních programů politických stran. Asi nezaměstnáte na poloviční úvazek senátorku, protože jí zbývá tak málo času, že práci nebude dělat dobře. Asi nepověříte poslance, aby za vás lobboval ve sněmovně, neboť není tím nejlepším kandidátem pro přesvědčování svých politických konkurentů.
3) Především: žijeme ve svobodné zemi, kde si každý může vyzývat, k čemu se mu zachce, a získávat vliv, kde se mu zlíbí.
Pokud vím, snaží se Tmavozelená výzva, aby na českou politickou scénu přibyla silná zelená strana – strana, která bude klást důraz na zdravé a kvalitní životní prostředí, ochranu přírody, demokracii, zájem o dění ve světě za českými hranicemi a spoluodpovědnost naší společnosti za řešení globálních problémů, občanskou společnost, rozvoj místních ekonomik a postavení obcí. To by pro priority, které Hnutí DUHA prosazuje, byla bezesporu dobrá zpráva.
Obávám se jednoho nebezpečí. Stranické angažmá řady osobností může znamenat významný odliv lidí nebo jejich kapacity z občanské společnosti. Ekologickým organizacím se něco podobného v menším vydání stalo po nástupu Libora Ambrozka do ministerského křesla. Samozřejmě, silná zelená strana by na druhou stranu znamenala velký přínos pro občanskou společnost, ve svém důsledku třeba včetně přílivu lidí a kapacity. Přesto se tady skrývá také určitá hrozba.
vojtech.kotecky@hnutiduha.cz
|