14. 1. 2003 - Petr Roubal (student historie, politologie a antropologie)
 1) ANO, v míře co největší
2) ANO. Považuji oddělování politických stran od občanských iniciativ za umělé. Stojí totiž na mylném chápání politické moci. Obě tyto formy lidského sdružování spoluformují občanskou společnost jako protiváhu moci státu a trhu, nestojí tedy proti sobě, ale naopak souběžně usilují o stejný cíl. Tímto cílem je, a to asi některé ochránce životního prostředí popuzuje, politická moc.
Blokování výstavby dálnice nebo hlasování o státním rozpočtu jsou mocenské spory stejným způsobem a mají stejnou etickou hodnotu. Není možné tvrdit, že to, co dělá občanské sdružení, je samo o sobě "čisté" a v případě strany "špinavé" a tudíž kontaminující. Také uvnitř obou typů sdružování probíhají obdobné mocenské procesy.
3) S výzvou souhlasím s jednou připomínkou. Není myslím třeba chápat vstup ekologických aktivistů do Strany zelených za nějaký osudový a nezvratný krok. Stranický systém (stejně jako scéna občanských sdružení) je u nás stále velice nestálý. V příštích volbách Strana zelených nejspíš získá významnou část protestních hlasů, dostane se do parlamentu a zároveň ztratí svůj protestní charakter. Ať už to bude znamenat její opětný úpadek či nikoliv, ekologickým aktivistům se mezitím na půdě parlamentu může podařit ledacos prosadit.
roubal-petr@volny.cz
|
